Významné stavby

Kostel
Písty původně farou patřily k Sadské, kam v roce 1553 faráři jako desátek 5 věrtelů žita odváděly. V roce 1653 podle stavu kostelů v kraji královehradeckém, sestaveném děkanem staroboleslavským Rudolfem Rodlem a plukovníkem Karlem Příchovským se říká, že Písty náležely k faře poděbradské. Kostelík Sv. Ducha byl založen asi v roce 1595, kolem byl hřbitov. Měl dva zvony, z nichž jeden byl ulit roku 1592 ve Staré Praze a druhý roku 1599 v Mladé Boleslavi. Kronikář tvrdí, že váhy zvonů byly 5 a 8 centů. Kostel byl zrušen na podzim roku 1786, zřejmě pod vlivem tolerančního patentu, vydaného císařem Josefem, který umožňoval návrat k víře evangelické. Z kostelíku byl zřízen dům č. 1.

Kaplička a hostinec "U Kopejtku" - kolem r. 1940
Kaplička a hostinec “U Kopejtku” – kolem r. 1940

Kaplička
Kaplička byla postavena roku 1868 jako náhrada za zrušený kostelík a posvěcena o posvícení 11. října. Zvonek byl ulit Karlem Belmanem v Praze, obraz „Seslání Ducha svatého“ byl koupen od malíře Bernarda za 33 zlatých. Celkové náklady na stavbu kaple činily 606 zlatých, 68 krejcarů.

Škola
Písty byly od roku 1777 školou přiděleny Hořátvi. Ale již roku 1782 byla škola přeložena do Píst, kde známý učitel a hudebník Jan Tadeáš Plaček ve vlastním domě děti vyučoval. Od roku 1801 chodily děti dlouho do školy v Sadské. Když se v Sadské měla stavět nová škola, rozhodli se Pístečtí, že místo aby platili do Sadské, postaví raději školu vlastní. K jejímu otevření došlo roku 1901 a náklady dosáhly 14 278 Kč. Nad vhodným umístěním a účelným řešením této stavby je nutno i dnes projevit velký obdiv. V budově se vyučovalo do roku 1974, kdy byla pro malý počet žáků uzavřena. V současné době je zde školka.

Silnice
Protože okresní silnice Nymburk – Sadská obci míjí a cesta byla sypká a ve vesnici rozježděná, občané o stavbě silnice dlouho uvažovali, obávali se však vysokých nákladů. Konečně v roce 1924 bylo rozhodnuto, že se ke stavbě přistoupí, což bylo umožněno i tím, že okres poděbradský se zavázal, že polovinu nákladů postupně uhradí. Stavba byla zadána ofertně staviteli Majorovi ze Sadské a její celková cena byla 257 243,84 Kč. Okres ihned uhradil 25 000 Kč, obec pak v hotovosti 32 243,84 Kč. Zbývajících 200 000 Kč si obec vypůjčila u Hospodářské záložny v Poděbradech na 7 % úrok. Kronikář si stěžuje, že jen na splácení úroků byla obec nucena zvýšit obecní dávky na 1 000 %, to je desetkrát. Stavba byla provedena z tvrdého kamene, se spodní i vrchní kanalizací. Okres ihned ustanovil cestáře a hradil všechny opravy.Ke generální opravě silnice došlo v letech 1961 a 1973, kdy byla opatřena asfaltovým povrchem a byly upraveny i vozovky v obci. Náklady v roce 1973 dosáhly celkem 684 000 Kčs a byly hrazeny Okresním národním výborem v Nymburce.

Zdymadlo na Labi
S pracemi na zdymadle se začalo v září 1933. Potřebná půda byla od obce i soukromých osob vykoupena. Bohužel, krásné přírodní partie kolem Labe i čistá přírodní koupaliště nenávratně zmizely.

Elektrifikace
O zavedení elektrického proudu jednali představitelé obce již od roku 1932. Mnozí občané si s předstihem zřídili vnitřní instalace. Svítit se však začalo teprve 17. listopadu 1934 v sobotu před posvícením. Rozpočet byl 140 000 Kč, byl však překročen. Obec se znovu zadlužila a vypůjčila si 79 000 Kč.

Nové koryto
Výrovky Výkopové práce začaly brzy na jaře 1936. Spokojenost s výsledkem akce nebyla valná, tehdejší kronikář uvádí, že voda ve Výrovce je více stojatá než tekutá a způsobuje nánosy bahna pod hostincem „U Kyselů“. Průtokový kanál z nového Labe Ve snaze zlepšit průtok starým řečištěm prosazovala obec velmi houževnatě zřízení průtokového kanálu, což se po dlouhých jednáních podařilo. Za obec v této věci velmi důrazně jednali Jaroslav Černý a Václav Vršecký. Kanál provedla firma Nejedlý a Řehák v roce 1937.

Stavba elektrárny
Práce byly zahájeny v roce 1950. Ve stejném roce bylo zčásti zavezeno staré řečiště Labe. Nová lávka přes Výrovku Stará dřevěná lávka, v tu dobu již v havarijním stavu, byla nahrazena novou ze železa a betonu. Větší oprava se uskutečnila v roce 1961.

Místní rozhlas
Do roku 1951 byli občané v obci o veřejných záležitostech informováni obecním strážníkem, který na vyhrazených místech svolal občany bubnováním a hlasitým ohlášením zpráv je dal do obecního povědomí. Stalo se však, že obecní buben časté používání nevydržel a protože obec další nekoupila, nahradila buben hasičská trubka. Písty tedy měly zvláštnost, zde se nebubnovalo, zde se vytrubovalo. Nezapomenutelnou postavou při této činnosti byl Josef Macháček, všeobecně zvaný „kmotr“, jehož samorostlé vyhlašování i komentáře k němu budily všeobecnou pozornost a neskrývané veselí posluchačů. Tato zvláštnost skončila v roce 1951 zavedením obecního rozhlasu, často potom opravovaném.

Škola
Elektrifikace tratě Trať Poříčany – Nymburk, která je v provozu od roku 1881, byla elektrifikována. Prvá elektrická lokomotiva zde projela 21. srpna 1961. Písty přímo na trati neleží, vzdálenost od železniční zastávky však není veliká. Obec je napojena na autobusovou síť.

Nový most přes Výrovku
V posledních dnech roku 1963 projela prvá vozidla po novém mostě přes Výrovku. Konečná úprava nájezdů byla provedena později.

Výbojkové osvětlení
Bylo v obci provedeno v roce 1969 a mnohokrát později opravováno. Zvolený druh osvětlení dává Pístům, zejména o jarních a letních nocích, trochu pohádkový vzhled. Nevěříte? Přijďte se podívat.

Koupaliště
Stavba byla s velkým nadšením a za blahosklonného přispění okresu zahájena v roce 1974. Nadšení je věc krásná, na všechno však nestačí. Bylo odpracováno tisíce hodin, utraceno – no raději to nepočítejme. Několika předsedům národního výboru přibylo hodně šedivých vlasů. Dnes funguje, nikoli ideálně, ale přece.

Pitná voda
V roce 1986 začaly vodní stavby po předchozích zkušebních vrtech se stavbou rozsáhlé stanice na katastrálním území obce v Lužcích. Voda je určena pro podnik Sladovny Nymburk, avšak kapacita je tak vysoká, že může zásobovat vodou i okolní obce, včetně části Nymburka. Samozřejmě tedy i Písty. Kvalita vody je mimořádně vysoká.

Vodovod, kanalizace, čistička
Šlo o rozsáhlou akci, která náročností i výší nákladů nemá v Pís-tech obdoby. Prováděcí organizace Dopravní stavby, a. s. Uherské Hradiště zahájila práce 31. 3. 1993 a dílo bylo ukončeno 30. 6. 1994. A teď, světe, div se! Plánované dokončení akce bylo určeno na 31. 12. 1995, její realizace byla tedy zkrácena o 18 měsíců. Rozpočtové náklady byly předpokládány ve výši 15 000 000 Kč a dosáhly „jen“ 12 601 301 Kč. Bylo tedy ušetřeno 2 398 699 Kč. Navíc se podařilo přimět dodavatele k úpravě vozovek v řadě ulic obce nad rámec poškození, ke kterým nutně při stavbě došlo. Finanční krytí, dosažené po řadě jednání, bylo následující: Dotace ze St. fondu životního prostředí 6 500 000 Kč. Půjčka ze St. fondu životního prostředí 3 500 000 Kč. Vlastní prostředky 2 601 301 Kč. Celkem tedy 12 601 301 Kč. Provedení akce, způsoby financování a důslednost stavebního dozoru se staly vzorem pro řadu obcí, jejichž představitelé k nám jezdí čerpat zkušenosti. Je jistě správné uvést, že hlavní zásluhu na tomto úspěchu má starosta obce Ladislav Mazura a kontrolou stavby pověřený Josef Skořepa st.