Kultura v Pístech

Jan Tadeáš Plaček, W. A. Mozart
Prvým organizátorem kultury v Pístech byl učitel a muzikant Jan Tadeáš Plaček. V Pístech učil od roku 1782 do roku 1796. Někteří muzikologové již dříve tvrdili, že ho navštěvoval W. A. Mozart, který prý zajížděl do Sadské k prof. F. P. Němečkovi. Doloženou skutečností již dříve bylo, že prof. Němeček byl s geniálním skladatelem v úzkém styku, napsal jeho životopis a po jeho smrti vychovával jeho dva syny. Začátkem roku 1992 se objevila v denním tisku zpráva, napsaná V. Horynou, která Mozartovy návštěvy v Pístech potvrzuje. Citujeme: „Mozart se zatoulal do vesničky Písty při Labi. Poznal tam učitele - muzikanta Jana Plačka, který v přízemní chalupě nejen učil děti, ale maloval modlitební knížky a zaprodal se hudbě. Se vzácným hostem si dobře rozuměl. Svou sbírkou lidových písní obohatil Mozartův zápisník.“

Božena Němcová
Písty poznala i spisovatelka Božena Němcová, pobývající v letech 1848 až 1849 v Nymburce, která milovala dlouhé procházky po levém břehu Labe ve směru jeho toku. Písty přitom nemohla minout.

Ondřej Sekora
V roce 1960 při pořádání dětského dne společně s obcí Zvěřínek jsme uvítali tvůrce populárního Ferdy Mravence a řady dalších dětských knížek Ondřeje Sekoru. Některým dětem nakreslil do památníků drobné kresby.

Bohumil Hrabal, Adolf Branald
Také dvě žijící legendy naší literatury spisovatelé Bohumil Hrabal a Adolf Branald navštěvovali Písty. Prvý prožil část svého života na nymburském Zálabí a ve svých dílech se o Pístech zmiňuje, druhý pak navštěvoval v naší obci svého přítele Emila Klimesche, s nímž byl za války zaměstnán na dráze. Umělci Sekora a Branald jsou zachyceni ve filmové kronice obce.

Hanuš Bohman
Nymburský akademický malíř Hanuš Bohman přicházel do Píst velmi často a namaloval zde řadu svých obrazů. Mnoho rodin v Pístech vlastní jeho originály.

Ateliér Abrakadabra
Od roku 1991 má v Pístech své sídlo umělecká skupina, která se nazývá trochu tajemně „Ateliér Abrakadabra“. Poodhrneme-li roušku tajemství, zjistíme, že jde opravdu o kouzelníky, ovšem umělecké. Jsou tři, jedna žena a dva muži. Dejme přednost dámě: Herečka Pavla Říhová hraje v pražských divadlech. Vytvořila deset původních inscenací, hraných v tuzemsku i zahraničí. Pracuje i s loutkami. Účinkuje také ve filmu a televizi.Akademický malíř Petr Říha se věnuje volné tvorbě i práci pro interiéry. Zúčastnil se kolem 60 výstav v České republice i řadě zahraničních zemí. Široké veřejnosti je znám i jako tvůrce monumentálních útvarů ze sněhu a ledu, oceněných při soutěžích v severských zemích a při příležitosti zimních olympijských her.Často do naší obce zajíždí třetí člen skupiny básník a novinář Jiří Teper. Jeho kniha „Milovaný obraz“ získala pro Ateliér Abrakadabra v roce 1991 cenu „Nejkrásnější kniha Československa“. Tento úspěch byl ještě znásoben v roce 1993 při soutěži ve Frankfurtu n/M., kde byla kniha oceněna titulem „Nejkrásnější kniha světa“.

PhDr. V. Neumannová
Mimo jiných činností také autorka knihy „Hledat, najít, držet, nepustit“. Přečtěte si tu knihu o nezměrné vůli plně žít i při silném zdravotním postižení. Možná, že se vaše obtíže stanou menšími, ne-li rovnou titěrnými. Kniha pomáhá našim zdravotně postiženým spolu-občanům. Některé školy ji zařazují do povinné četby. Dr. Neumannová má v naší obci chatu a často tu pobývá.

Divadlo
Sbor dobrovolných hasičů zakoupil roku 1922 jeviště za 5 000 Kč. Vzdělávací a okrašlovací spolek, založený v roce 1923, jeviště neměl, stal se ale jeho spolumajitelem za 1 000 Kč. V obci tedy působili dva ochotnické divadelní soubory, které každý rok sehrály několik představení, některé i v přírodě.Ochotníci v Pístech hráli svá představení i během druhé světové války, pokud tato činnost nebyla zakázána. Organizátorem byl v té době Václav Čemus, později také předseda národního výboru. Těsně po druhé světové válce soubor zanikl.


Ze hry Staročeská svatba, r. 1930

Loutkář Kopecký
V roce 1927 zavítal do Píst soubor loutkářské rodiny Kopeckých, který vedl vnuk národního buditele Matěje Kopeckého. Loutkáři pobyli v Pístech delší dobu a všechna představení byla vyprodána. Přicházeli i návštěvníci z okolí.


Prodaná nevěsta Věřte, nevěřte - v Pístech byla sehrána národní opera Bedřicha Smetany „Prodaná nevěsta“. Bylo to v červenci roku 1928, kdy mladý učitel Václav Buldra, který předtím v Pístech krátce učil, se domluvil v Poděbradech s ředitelem Východočeské divadelní společnosti tenoristou Vladimírem Wuršerem a společně uskutečnili v Pístech vzácný podnik. Spolupracoval s nimi i pražský hudební pedagog prof. Černý, který vlastnil v Pístech vilku. Ten zajistil některé pražské pěvce. Opera byla sehrána v přírodě na labském břehu, shlédlo ji 4 000 diváků z celého širokého okolí a čistý zisk byl 10 000 Kč.Opera v obci s třemi sty obyvateli - to je jistě evropský unikát!

Obecní knihovna
Nepodařilo se zjistit, kdy byla založena. V roce 1929 měla celkem 184 knih, z toho 170 zábavných a 14 poučných. Stálých čtenářů bylo 30 a výpůjček za rok 300. Stav se mnoho nezměnil do konce roku 1945. Po válce knihovna svoji nabídku zlepšila nákupy nových knih a spoluprací s knihovnami v Sadské a Nymburce. V roce 1985 byl počet svazků 1 200. Knihovna plní svůj záslužný úkol dodnes.

Filmová kronika
V roce 1960 začal Ladislav Brynych, ve spolupráci se Zdeňkem Boučkem, natáčet významné události v obci na filmový pás. Řada těchto záběrů je dnes unikátní, zachycuje osoby dávno nežijící i události, na které bychom zapomněli. Práce s kamerou pokračovala až do roku 1990, kdy po úmrtí Zdeňka Boučka a hlavně nástupem videové techniky byla ukončena. Autor Jiří Pondělíček a režisér Milan Růžička natočili podle pístecké filmové kroniky krátký film „Rodinná kronika“ a Čs. televize použila některé motivy v programu s názvem „Kniha, kterou nekoupíš“.

Jiné kulturní akce
Společenský život obce byl dříve, žel, bohatší než nyní. Během roku byla pořádána řada akcí při nejrůznějších příležitostech. Jmenujme namátkou: Vzpomínka na J. K. Tyla, jako tvůrce hymny, Narozeniny prezidenta T. G. Masaryka, oslava 1. května, vzpomínka na Frant. Palackého, uctění památky Jana Husa, oslava 28. října. Akce byly zpestřovány lampionovými průvody a na Labi z osvětlených loděk zněly tóny hudby, odpovídající oslavě. Při uctění památky Jana Husa to byla píseň „Hranice vzplála na břehu Rýna“, jindy fanfáry z Libuše. Kronikář uvádí, že např. v roce 1926 bylo v obci 10 tanečních zábav, 4 divadla, 7 přednášek, Husova oslava a hasičský sjezd.

Pístecký country slet
V roce 2012 uspořádala T.J. Sokol Písty první ročník přehlídky country, folkových a bluegrassových skupin "Pístecký country slet". Tato akce měla veliký úspěch a hned prvního ročníku se zúčastnilo okolo dvou set diváků. Na další ročník dorazilo dokonce ještě o stovku diváků více. Na festivalu vystoupily i kapely, které mají své kořeny v Pístech - Old Boys a Pístgrás.


Pístecký country slet - bluegrassová skupina Pístgrás